Po dokončení vysoké školy jsem začal pracovat ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Pracoval jsem na neurologickém a anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO). Zároveň jsem pracoval ještě v jedné soukromé fyzio ambulanci. Setkal jsem se zde s opravdu velmi různorodou škálou onemocnění. Říkal jsem si, že právě přišel ten čas, kdy všechny poznatky ze školy můžu aplikovat v praxi a všem pomůžu.

​

Po chvíli jsem však zjistil, že školou vzdělání nekončí, naopak, teprve začíná. Proto dodnes každoročně absolvuji několik kurzů, díky kterým můžu svoji terapii zefektivnit a pomáhat tak klientovi lépe zvládat boj s jeho těžkostmi.

Za dobu mé dosavadní praxe jsem slyšel o tolika lidských osudech, prožíval nespočet životních příběhů a zamýšlel jsem se snad nad veškerými faktory ovlivňující zdraví člověka… 

​​​

Zjistil jsem, že pohyb není všelék, přesto každý, kdo se hýbe, na světě funguje tak nějak lépe, je zdravější a šťastnější.

​

Viděl jsem, že i když nějaká technika, cvik nebo manuální terapie zabírá na jednoho klienta skvěle, vždy se najde někdo, u kterého to bude trošku jiné. A ano, každý jsme opravdu jedinečný. 

​

Také jsem cítil že lidský kontakt a emoce jsou pro uzdravení klíčovým faktorem. Není toho zrovna málo, že?

​

Pracuji již nějaký čas a mám velkou radost, když mohu pomoci svým klientům na jejich cestě k uzdravení 😊

​

Užívejte dne,

David